Greenwich Foot Tunnel
Toto je jedno z tajemství Londýna, o nichž má málokterý turista tušení. Propojuje na greenwichské straně Cutty Sark Gardens a na opačné straně Island Gardens na Isle of Dogs. Je to zajímavý způsob, jak dorazit do Greenwiche netradičním způsobem. Vystoupíte z DLR o stanici dřív na Island Gardens a vydáte se pod Temži do 370 metrů dlouhého tunelu pro pěší.
Tunel je otevřen 24 hodin denně a i když je dobře osvětlen, jsem opravdu zvědav, zda si troufnete uprostřed noci, když je zcela prázdný a vaše kroky se rozléhají stovky metrů daleko. Co uděláte, až uslyšíte jiné kroky? Tunel je pokryt 200 tisíci porcelánových dlaždic a to dává, jak píší Rachel Howard a Bill Nash, tunelu bohužel akustiku veřejných záchodků. Přes den je to ovšem pouze neobvyklé místo, na obou stranách jsou kromě točitých schodů také výtahy (nejedou v noci) a představa tisíců kubíků vody nad hlavou dává tunelu nádech tajemna.
Isle of Dogs měl odjakživa pověst všelijakou, nicméně s rozvojem britského impéria došlo k rozmachu také této části Londýna a tisíce lidí dojíždějících každý den za prací přeplněnými trajekty vytvořilo společenské zadání - jak propojit jiným vhodnějším způsobem oba břehy Temže. Architekt Sir Alexander Binnie tento úkol vyřešil a v roce 1902 byl tunel otevřen.
Prakticky shodný tunel, jen delší, je o tři míle dál ve Woolwich, nemnoho kroků od letiště London City. Postavil jej Maurice Fitzmaurice v roce 1912. Třetím tunelem, který je v Londýně přístupný chodcům, je Rotherhithe Tunnel z roku 1908 od stejného architekta spojující Rotherhithe a Limehouse. Tento tunel je ovšem i pro auta a je v něm silný provoz.