Do Británie autem

vytvořil: Roman A. Masaryk

Jednoho dne zjistíte, že mít v Británii na dovolené své vlastní auto může přinést značné výhody. Nemusíte se soustředit na řízení z pravé strany, nebudete se zpočátku bouchat pravou rukou do dveří ve snaze zařadit rychlost a také to nakonec není dražší než si půjčit auto tam.

Jeďte z Dunkirku a „horem”

Do Británie vede samozřejmě více cest. Můžete jet Eurotunelem nebo trajektem. Trajekt jede z Dunkirku, Calais a dalších měst.

Na Eurotunel se vykašlete. Stojí až třikrát víc než trajekt. Nejedná se o pohodlnou cestu, kdy si odřídíte auto tunelem, ale naopak jste naloženi na vlak, který pak projede tunelem a na druhé straně vás zase vyloží. Cesta tak netrvá výrazně kratší dobu než lodí.

Jeďte trajektem z Dunkirku. Ve srovnatelný čas je vždycky o několik liber levnější než z Calais. Obě trasy končí ve stejném přístavu v Doveru. Jízdenka za dva dospělé a auto se pohybuje podle denní či noční doby v rozmezí zhruba 40 až 100 liber, ale dobře zvažte, zda ty nejlevnější stojí za to. Není nic špatného na tom jet ve čtyři ráno, ale pravděpodobně budete v takovém případě řešit další ubytování před plavbou nebo naopak bezprostředně po ní. Dopoledne lístek stojí třeba 70 liber. A za 30 liber rozdílu ubytování neseženete, ani když si vezmete jednu nejhorších špeluněk v Dunkirku, kterou je Premier Class Dunkerk. Levná jízdenka bude tedy nakonec dražší o jedno ubytování.

Z ČR vedou směrem na Británii dva hlavní tahy - jižní, tedy přes Rozvadov, Norimberk, Frankfurt, Köln a Brusel, a severní, přes Drážďany, Lipsko, Düsseldorf a Antwerpy. Vyberte si tu severní, je na ní menší provoz. Nikdo neslibuje, že se v Německu na této trase nikde nezaseknete, opravy dálnic provádí koneckonců převážně ty samé firmy jako u nás (takže průser), ale hlavní část kamionové dopravy jede jižně a proto má jižní trasa víc tendenci k zácpám. Jestli vás bude navigace tlačit spodem přes Norimberk a Frankfurt kvůli dvaceti minutám, neposlouchejte ji.

Cesta trvá necelých 11 hodin a je na vás, zda ji pojedete najednou nebo v klidu rozdělíte. Nám se jeví jako lepší ji přerušit v Essenu, našli jsme tam krásné „přespávací” ubytování a můžete si tak na druhý den nechat jen čtyři hodiny cesty a po přeplavbě se dostat v pohodě ještě na místo určení v Británii (není-li to skotský Inverness).

Mapa Praha-Dunkerk (díky, Google)
Mapa by Google

Trajekt

Použijte společnost DFDS. Není jediná, kdo jezdí z pevniny do Británie, ale podle naší zkušenosti je nejlevnější. Jezdí každé dvě hodiny a její výhodou je, že při zmeškání spoje vás zdarma nacpou na nejbližší další, a to i když máte jízdenku nevratnou.

Plavba trvá dvě hodiny a je na vás, zda ji strávíte pohybováním se po lodi, posezením v některé z dostupných restaurací nebo ve VIP salonku, který přijde na 12 liber za osobu a v ceně je neomezená konzumace nápojů, kávy a sladkých dobrůtek. Pokud z nějakého důvodu pojedete lodí dopoledne, je to výborný způsob, jak si dát snídani. Ve VIP salonku zároveň nabízejí několik jídel. VIP salonek má dvě části, „sedící” se stolky a židlemi nebo pohovkami a „relaxační”, kde jsou pohodlná křesla s podnožkami, kde to můžete na dvě hodiny „zakostit”.

Je také na vás, zda si koupíte prioritní nástup. Někdy je to super být na lodi (a hlavně z lodi) jako jedno z prvních aut, někdy je to úplně zbytečné a nelze to odhadnout. Když jsem jel ve čtyři ráno, byl prioritní nástup super, protože loď byla úplně plná, naopak v páteční podvečer, kdy by člověk čekal špičku, byla loď prakticky prázdná. Tak se v tom vyznejte.

Jízdenku kupujte co nejdříve, s postupující dobou se zdražuje. I když se nejedná o velké částky, je pořád rozdíl zaplatit za zpáteční cestu 2.500 nebo 5.000 korun. To může být klidně jeden den slušnějšího ubytování navíc.

Co s autem

Mějte důkaz toho, že auto smíte použít

On to do této chvíle nikdo neřešil, ale s blížícím se Brexitem začali celníci pokládat otázky na důvod návštěvy a místo pobytu (obojí zatím irelevantní, jen trénují) a samozřejmě na auto. Momentálně je uspokojila informace, že auto je moje. Po Brexitu budou tyto otázky jistě sílit.

Upravte si světla

Nemusím jistě připomínat, že se v Británii jezdí vlevo, tedy na druhé straně než u nás. S tím souvisí i drobné úpravy, které je třeba udělat. Světla kontinentálních aut jsou seřízena tak, aby levé světlo mířilo níž a ne tolik do boku jako pravé a neoslňovalo tak protijedoucí řidiče. V Británii je tomu naopak. Neuděláte-li se světly nic, budete svítit většině řidičů v noci do očí.

Většinou je to konstrukční záležitost. I když každé auto umí seřídit výšku světel pouhým otočením kolečkem, není možné změnit úhel svícení. Toto úskalí lze řešit speciálními nálepkami na světla, která se dají za pár liber koupit na trajektu. Pokud jste stejně hardcore jako já, bude vám stačit lepicí páska a kus rovné zdi.

V Británii není povinnost svítit ve dne. Budete-li se pohybovat pouze ve dne, můžete nechat světla být, ale pokud je budete muset rozsvítit, buďte prosím ohleduplní a přelepte je.

Nízkoemisní zóny (LEZ a ULEZ)

Low Emissions Zones jsou ve větších městech a myšlenka je obdobná jako v Německu - nepustit do vnitřního města stará auta, která plodí vysoké emise.

V UK se nekupují známky, ale funguje to jinak. Například ve Skotsku jsou ve čtyřech hlavních městech a jediné, co musíte splnit, je prostě mít auto, které emise splňuje.

V Londýně šli dál, takže se musíte předem zaregistrovat na webu, doložit nízké emise (technickým průkazem) a oni pošlou vyjádření, že vás zadali do systému. Procedura mi trvala zhruba týden, protože chybně naše auto odmítli a já posílal námitku, která prošla v pořádku. V Londýně kontrolují zónu kamery a buď splňujete nebo musíte zaplatit. Londýn má kromě LEZ ještě ULEZ (Ultra Low Emission Zone), což je další omezení pro ještě ekologičtější auta. Porovnáme-li s Německem, je to vlastně obdoba žluté a zelené nálepky.

Řízení v Británii

Některá z následujících pravidel fungují nejen v Británii, ale i v jiných místech s britským vlivem. Stejně se řídí například na Maltě.

Předjíždění

Při předjíždění si musíte zvyknout na to, že nevidíte přes auto před sebou tak dobře jako u nás. Osvědčilo se podívat nejprve zleva.

Na dvouproudé komunikaci se jezdí primárně u levého okraje a předjíždí zprava. Britové jsou specialisté na to, jak ucpat dvaceti auty čtyřproudou dálnici kolem Londýna, ale časem si zvyknete. Netrubte na ně, jsou poměrně špatní řidiči (sorry) a tohle se prostě bude stávat.

Rychlost

Vzdálenosti se stále uvádějí v mílích a rychlost tedy v mílích za hodinu. Míle je přibližně 1,6 kilometru.

Nejčastější rychlosti, s nimiž se setkáte jsou 70 mph (112 km/h) na dvouproudé komunikaci, 60 mph mimo obec, 50 mph, 40 mph (zpravidla značkou na dvouproudé komunikaci v obci), 30 mph (necelá padesátka, obecně v obci) a absurdních 20 mph (30 km/h, nově téměř ve všech rezidenčních zónách). Nešťastná dvacítka (kampaň Twenty’s Plenty, Dvacet je až až) je obvykle doplněna různými typy retardérů a počítejte s tím, že třeba v Londýně takto pojedete desítky minut i krátkou trasu. Počítejte průměrně 4 minuty na míli, když není špička.

Můžete se naučit rychlosti přepočítávat, ale nejsnadnější je použít navigaci přepnutou na míle. Rychloměr pak ukazuje v mílích za hodinu.

Kruhové objezdy

Kruhové objezdy se pochopitelně jezdí v opačném směru než u nás a mají trochu odlišná pravidla. Představte si kruhový objezd jako křižovatku a tak se k ní chovejte. Chcete-li odbočovat doleva, řaďte se k levému okraji a blikejte doleva. Chcete-li odbočit doprava, řaďte se k pravému okraji a blikejte doprava (a doleva, až budete vyjíždět z objezdu ven). Jedete-li rovně, řaďte se doleva a neblikejte nikam (až při vyjíždění). Kdyby měl objezd tři pruhy, pak je samozřejmé, že bude levý doleva, pravý doprava a prostřední rovně. A pravidlo nad všechna pravidla - nejste-li si jistí, dejte přednost (na Maltě je toto uvedeno mezi oficiálními pravidly).

Některé kruhové objezdy mají řazení vyznačeno jiným způsobem. Respektujte ho. Na sjezdech z dálnic jsou i víceproudé kruhové objezdy a podle toho, kam jedete, postupně pruhy ubývají a přibývají.

Jestli jste dostatečně troufalí, projeďte si The Magic Roundabout ve Swindonu. Je to kruhový objezd složený ze dvou velkých, z nichž jeden jede v protisměru a pěti menších. Za ideální situace by na něm nemělo docházet k zácpám, protože odděluje nejvytíženější směry. Realita je trochu jiná, protože Britové nejsou ideální řidiči, ale víceméně to funguje. Mumraj stojí za vidění, i kdybyste se tam jeli jen podívat.

A také je třeba připomenout, že některé kruháky mají semafory, a to nejen na vjezd, ale také na výjezd. Nenechte se zmást lesem světel.

Kruhový objezd v UK (z oficiálních pravidel)
Kruhový objezd v UK (z oficiálních pravidel)

Křižovatky

Křižovatky fungují podobně jako u nás, jen obráceně. Ale pozor, ne přednost. Přednost je zprava jako u nás, samozřejmě pokud značky neukazují něco jiného.

Semafory nejsou jen na vaší straně křižovatky jako u nás, ale také na protilehlé, aby byly dobře vidět. Z toho plyne určité zmatení kontinentálního řidiče při odbočování. Jedete na zelenou, odbočíte dejme tomu vpravo a najednou máte před sebou červenou. Nezmatkujte, ta není pro vás, ale pro auta zleva. Jeďte.

Parkování

Parkování je trochu problém, především ve městech. Základní pravidla ovšem má.

Dvojitá čára u krajnice (žlutá, v Londýně často červená) znamená, že tu nesmíte zastavit, ani kdyby byla válka.

U jednoduché čáry se vždy podívejte na nejbližší okolí nebo stěnu domu po značkách. Bude tam tabulka, která říká, za jakých okolností zde můžete parkovat - mohou tu být určení časů či dnů, kdy je zdarma (je-li omezena doba stání zdarma, budete potřebovat nechat za sklem informaci, kdy jste přijeli, ideálně na papírových parkovacích hodinách), případně informace o to, že je placené nebo o vyhrazeném prostoru pro rezidenty. Totéž platí u vyznačených parkovišť. Na mnoha parkovištích zdarma můžete narazit na omezení, po jakou dobu se nesmíte vrátit. Dodržte to, „skoropolicista”, který kontroluje parkování, není slepý.

Placená parkoviště mají u sebe automaty, z nichž většina umí přijmout i platbu kartou a naopak na hotovost některé nevrací. Jestli se budete pohybovat na jihu v Anglii, nainstalujte si aplikaci JustPay a udělejte si registraci. Pro Skotsko zase funguje zejména RingGo, která je lepší, protože vám pomůže nejen zaplatit, ale také najít parkoviště, pohlídá konec parkování. U obou můžete parkování na dálku prodloužit.

Platíte-li na automatu, většina parkovišť funguje v režimu tzv. Pay and Display (Zaplať a vystav), kdy dáte lístek za okno. Při platbě v aplikaci to neřešte, systém o vás ví.

Do rezidenčních oblastí fungují stejně jako dříve u nás různé formy stíracích parkovacích karet. Jestli tedy použijete ubytování v soukromí, domluvte se s majitelem, zda vám karty včas zajistí.

Benzín a nafta

Najdete vlastně jen dvě ceny paliva, které se výrazně liší - vyšší na Services (u dálnic) a nižší kdekoli jinde. Odchylky od nich jsou pak minimání a je opravdu dost jedno, kde natankujete. Jelikož ovšem rozdíl mezi vyšší a nižší sazbou je propastný (kolem šesti korun), je vhodné při potřebě natankovat sjet z dálnice do některého blízkého města. Za tři kila na nádrži to stojí.

U nás je nafta zpravidla levnější, u Britů je to obráceně.

Mýtné

Mýtné v UK osobní auta neplatí s výjimkou několika míst, jimž se lze vyhnout. V Londýně je jeden zpoplatněný tunel, jeden most a pak centrum města v pracovních hodinách. Obecně jsou všechny silnice a dálnice v UK zdarma.

Chcete-li se tomuto výjimečnému mýtu vyhnout, přenastavte si navigaci na neplacené silnice.

To je ostatně hezké na celé cestě. Kromě ČR (a uvidíme, kdy dořeší mýtné Německo) není v cestě žádná placená dálnice - v Nizozemsku a Belgii se mýtné neplatí a ve Francii zase není zpoplatněn ten kousek cesty od hranic do Dunkirku. Jediným nákladem na dopravu do Anglie je tedy skutečně jen palivo a trajekt. Zejména chcete-li projet jižní Anglii, je pro našince obvykle výhodnější si auto přivézt než si jej půjčovat.

Nezvyklosti

Jednou z do nebe volajících hloupostí, na kterou můžete narazit, je francouzský požadavek na alkoholtester v autě. Je to důsledek jejich pokrytectví, kdy na jedné straně agitují proti alkoholu za volantem a na druhé straně si nedovedou představit oběd bez sklenice vína. Na rozdíl od ostatních států, jimiž budete projíždět (Francie, Německo, Belgie, Nizozemsko mají shodně 0,5‰, Británie dokonce 0,8‰) ovšem bolševický Francouz očekává, že si v případě sednutí za volant svou hladinu ověříte. Ostatní nepodceňují vaši svéprávnost, s níž prostě víte, že s jedním pivem či sklenicí vína jste pod limitem.

Další nesmysl pochází opět od Francouzů. Kontrolují Brity, zda mají přelepená světla na kontinentální režim. Ne snad, že by Brita nezajímalo totéž obráceně, je to ostatně pro bezpečnosti, ale Francouz podle dostupných informací tyto situace záměrně vyhledává a Britům solí schválně. Pro vás to znamená, že byste neměli zapomenout sundat lepenku ze světel, já to ostatně dělám už při čekání na trajekt.

Vyhněte se tankování v Nizozemsku, pokud můžete. Ačkoli v UK není benzín nejlevnější, Holanďan má ceny absurdní, momentálně vyšší než v Norsku a to je masakr. Pokud to půjde, tankujte až v Německu (nebo aspoň v Belgii). Jak levné se vám bude zdát proti téměř o desetikorunu dražšímu Holandsku!

Pojedete-li do Skotska, počítejte s tím, že od pomyslné čáry Edinburgh-Glasgow nahoru téměř nejsou dálnice. Najednou vaše průměrná rychlost klesne a budete se zdejšími krajinami kochat v dlouhodobé průměrné rychlosti 50 km/h (vynulovali jsme měřič v autě a po týdnu ukázal tuto rychlost). Kilometry nejsou důležité, důležitá je najednou spíš doba, kterou k ujetí potřebujete.

Počítejte s tím, abyste vždy měli kde nechat auto. Ne všechna ubytování mají parkoviště a ne všechna jej mají zdarma. Až budete vybírat bydlení na Bookingu, všimněte si, že některá ubytování vás budou krmit polopravdami o parkování, které sice způsobí, že se objeví ve filtru, ale následně zjistíte, že se jedná o parkování na ulici. V takovém případě ihned otevřete satelitní mapu Googlu a podívejte se, zda je šance zaparkovat. Například na Maltě jsme podobný domácí úkol udělali a pokorně objednali parkování v hotelové garáži. Parkovat jste totiž sice na ulici mohli zdarma, ale volné místo široko daleko už značnou dobu nikdo neviděl. Změna ubytování nebyla řešením. Nepodceňte to. Když nebudete v UK vědět, kde necháte kolem ubytování auto, máte zaděláno na velký problém.

Máte nějaké další dotazy? Zapomněli jsme na něco? Zeptejte se nás na Facebooku.

Jdi zpět

Chci vědět o všech tipech mezi prvními