Poprvé v Londýně: Nezapomeňte na Greenwich

vytvořil: Roman A. Masaryk

Víte, co znamená u časového údaje GMT? Královská observatoř v Greenwichi je strážcem času pro celý svět. Není ovšem jedinou atrakcí, kterou můžete v této části Londýna navštívit. Udělejte si dostatek času… A koneckonců, přijďte sem “tajným” tunelem pod Temží.

Ačkoli je tato část Londýna trochu stranou, stále zůstává dobře dostupnou (je v zóně 2) a měli byste si na ni udělat čas (když ne při své první, pak při některé z dalších návštěv Londýna). Rozhodnete-li se navštívit hlavní atrakce, které se zde nacházejí, počítejte s tím, že tu strávíte celý den.

Dostat se do Greenwiche je snadné a lze tak učinit několika způsoby. Můžete zvolit netradiční způsob dopravy a přijet z centra lodí během okružní plavby po Temži. Můžete přijet vlakem. Konvenční je použít DLR do stanice Cutty Sark. A když už musíte jet takhle, udělejte si to zajímavější. Vystupte z DLR o stanici dřív (Island Gardens) a přijďte tajuplným pěším tunelem pod Temží, o němž z turistů málokdo ví.

Royal Observatory in Greenwich

Tady se “vyrábí” světový čas a když uvidíte u časového údaje GMT, znamená to Greenwich Mean Time, tedy právě ten jediný správný (zdejší) čas. Všechny ostatní časy na světě jsou z něho odvozeny, takže jste mohli na svém počítači vidět GMT+1, GMT-6 apod. Greenwichská hvězdárna je postavena přesně na nultém poledníku a nejčastější fotkou, kterou si odtud lidé odnášejí, je samozřejmě rozkročený turista stojící jednou nohou na západní a druhou na východní polokouli.

Jestliže budete napoprvé v Londýně krátce, zařaďte observatoř spíše na konec svého seznamu, ale pokud budete mít dostatek času, určitě ji dříve či později nevynechte.

Observatoř vznikla v době Karla II., který vyzval tehdejší královskou radu, aby se blíže podívala na investici do astronomie. Do jisté míry to souviselo s tehdejším značným rozvojem zahraničního obchodu a mořeplavby, která si vyžadovala vylepšit mapování, navigaci, měření času a další. V roce 1675 obdržel král od rady doporučení postavit observatoř - britskou první státem financovanou vědeckou instituci - a jako muž činu vyvolal okamžitou akci a vznikla Královská observatoř v Greenwichi, na místě zříceniny tehdejšího Greenwichského hradu. Stavba stála 520 liber, což je částka, za niž si v současné době nedokážete v Londýně pronajmout garsonku na jeden měsíc. Právě tady, v Greenwichi, byl dohodnut způsob, jakým bude Země rozdělena po délce a netřeba být příliš skromnými, ano, nultý poledník bude zde.

Observatoř je otevřena sedm dnů v týdnu a ačkoli se jedná o “královskou” observatoř, platí se do ní vstupné. Nelitujte ho. Kromě nultého poledníku zde najdete muzeum s mnoha exponáty souvisejícími s astronomií či měřením času.

National Maritime Museum

Národní muzeum námořnictva lze najít přes ulici od zdejší Old Royal Naval Academy. Expozice mapují především vývoj britského námořnictva od počátků, přes rozmach zahraničního obchodu až po slavné námořní bitvy včetně té u Trafalgaru, kde admirál Nelson slavně nakopal do zadku Napoleona těsně předtím, než sám padl. Narozdíl od jiných hrdinů se však výsledku dočkal, protože zbloudilá opožděná kulka si jej našla těsně poté, co mu stihli sdělit, že bitvu vyhrál a zajistil tak Británii natrvalo klid od Napoleonových snů o nadvládě. Expozice dále mapuje polární plavby.

Horní patro muzea obsahuje mimo jiné mnoho exponátů, které přímo slouží k “osahání” a je možno si tu vyzkoušet nejen vysílání morseovkou, ale je tu dokonce i simulátor lodi - budete-li mít štěstí a dostanete se k němu, můžete si zkusit ovládání moderní lodi z kapitánského můstku.

Vstup do muzea je zdarma (dary jsou vítány) a kromě stálých expozic je možné zpravidla shlédnout nějakou krátkodobou. Budete-li chtít muzeum podpořit i jinak, v přízemí je poměrně slušně vybavené knihkupectví s knížkami na téma námořnictví, britských námořních objevů, britských astronomů a vůbec všeho britského.

Queen's House

Queen’s House se nachází hned vedle současného National Maritime Musea (fakticky vzato má dům dvě křídla připojená kolonádami a v jednom z nich je Maritime Museum). Vybudován byl v 17. století původně pro Annu Dánskou, manželku tehdejšího krále jakuba I. Stuarta. Její příběh je na dlouhé vyprávění, ale řekněme, že on byl homosexuál a ona naopak mimořádně rozhazovačná, takže jejich harmonický vztah netrval dlouho a posledních 13 let žili manželé zcela odděleně. Domu se ovšem nakonec nedočkala, protože byl kompletně dokončen 16 let po její smrti.

Před několika lety byl dům zrekonstruován a nachází se v něm rozsáhlá sbírka zejména maleb a portrétů ze 17. až 20. století s námořní tématikou. Až tu budete, všimněte si ikonického portrétu královny Alžběty I., malovaného stropu a ikonického Tulipánového točitého schodiště.

Vstup do domu je zdarma.

Cutty Sark

Tato více než 60 metrů dlouhá loď kdysi převážela čaj a byla nejrychlejší velkou plachetinicí tehdejší doby. Ačkoli doslovný překlad jejího jména znamená Krátká košile, byla oprávněně nazývána Královnou oceánů. Její rekord představoval 360 mil za den. Od roku 1869 sloužila jako čajový klipr až do roku 1922, kdy byla jako poslední svého druhu na světě vyřazena, ale pak ještě několik desítek let sloužila jako školní loď. Nyní je vystavena na nábřeží jako krytá expozice a je možné několikrát denně v živém vystoupení potkat posádku a projít samozřejmě celou loď, přesněji to, co z ní po požáru v roce 2007 zbylo.

Vzhledem k přítomnosti živých herců je návštěva Cutty Sark samozřejmě placená. Ověřte si na webu aktuální časy živých vystoupení.

Old Royal Naval College

Greenwich byl snad odjakživa spojen s námořníky. Dalo by se tedy očekávat, že zdejší vysoká škola bude zaměřena právě tímto směrem. Bylo tomu tak po dlouhá léta od roku 1873 do roku 1998, kdy byla budova definitivně Královským námořnictvem opuštěna a předána do rukou Greenwich Foundation for the Old Royal Naval College (Greenwichská nadace pro starou královskou námořnickou univerzitu), která budovy obnovuje, udržuje a spravuje a nyní v části sídlí polytechnická univerzita nebo třeba konzervatoř hudby a tance.

Budovy samy jsou ovšem mnohem starší. Před rokem 1873 totiž sloužily jako nemocnice, jejiíž plány nechala už v roce 1692 vytvořit Marie II. jsa inspirována pohledem na mnohé zraněné námořníky při bitvě u La Hogue. Ostatně, celé místo vznilo ještě dříve, v časech Jiřího VI., ale během občanské války se poněkud zapomnělo na údržbu původních paláců a posléze se ukázalo jako hospodárnější je nakonec zbourat.

Nadace se samozřejmě snaží na údržbu budov sehnat peníze i z jiných zdrojů než pronájmu a jedním z nich jsou návštěvníci. Je možné si prohlédnout některé části budov v rámci komentovaných prohlídek s místními průvodci. Za zmínku stojí zejména Painted Hall, největší malovaný interiér v Evropě. Sám strop zabírá plochu téměř 4.000 metrů čtverečních, některé nástěnné fresky jsou až 30 metrů vysoké.

Velmi zajímavá nabídka je vždy první středu v měsíci, kdy návštěvník může za prohlídku zaplatit vstupné podle svého vlastního uvážení a hráči britské National Lottery (národní loterie) mohou vstoupit do Painted Hall zdarma, pokud se prokážou ticketem nebo stíracím losem. To není čisté nabádání k hazardu, v UK slouží výnosy z národní loterie k financování kultury, umění a filmu, ale také charitativních projektů včetně pomoci jednotlivým lidem. Týdně se takto rozdá průměrně 30 milionů liber.

Greenwich Foot Tunnel

Toto je jedno z tajemství Londýna, o nichž má málokterý turista tušení. Propojuje na greenwichské straně Cutty Sark Gardens a na opačné straně Island Gardens na Isle of Dogs. Je to zajímavý způsob, jak dorazit do Greenwiche netradičním způsobem. Vystoupíte z DLR o stanici dřív na Island Gardens a vydáte se pod Temži do 370 metrů dlouhého tunelu pro pěší.

Tunel je otevřen 24 hodin denně a i když je dobře osvětlen, jsem opravdu zvědav, zda si troufnete uprostřed noci, když je zcela prázdný a vaše kroky se rozléhají stovky metrů daleko. Co uděláte, až uslyšíte jiné kroky? Tunel je pokryt 200 tisíci porcelánových dlaždic a to dává, jak píší Rachel Howard a Bill Nash, tunelu bohužel akustiku veřejných záchodků. Přes den je to ovšem pouze neobvyklé místo, na obou stranách jsou kromě točitých schodů také výtahy (nejedou v noci) a představa tisíců kubíků vody nad hlavou dává tunelu nádech tajemna.

Isle of Dogs měl odjakživa pověst všelijakou, nicméně s rozvojem britského impéria došlo k rozmachu také této části Londýna a tisíce lidí dojíždějících každý den za prací přeplněnými trajekty vytvořilo společenské zadání - jak propojit jiným vhodnějším způsobem oba břehy Temže. Architekt Sir Alexander Binnie tento úkol vyřešil a v roce 1902 byl tunel otevřen.

Prakticky shodný tunel, jen delší, je o tři míle dál ve Woolwich, nemnoho kroků od letiště London City. Postavil jej Maurice Fitzmaurice v roce 1912. Třetím tunelem, který je v Londýně přístupný chodcům, je Rotherhithe Tunnel z roku 1908 od stejného architekta spojující Rotherhithe a Limehouse. Tento tunel je ovšem i pro auta a je v něm silný provoz.

Tento článek má také předchozí díl: Poprvé v Londýně: První porce atrakcí

Nezapomeňte se také podívat na naše vyzkoušená ubytování

Jdi zpět

Chci vědět o všech tipech mezi prvními