Dublin podruhé aneb žezlo bylo pod postelí
Druhá půlka článku z Dublinu. Tentokrát o nakupování, vzdělání a také o ukradeném a znovunalezeném ceremoniálním žezle.
Na těchto stránkách používáme cookies, abychom vám je zpřístupnili nejlepším možným způsobem. Pokud budete v návštěvě pokračovat bez změny svého nastavení, budeme předpokládat, že vám nevadí přijmout všechna cookies z našeho webu. Nepoužíváme a nepotřebujeme je k reklamním účelům; potřebuje je náš redakční systém, aby vám stránky ukázal podle vašich představ.
Další cookies vám pošlou vložené tipy na ubytování a odkazy, které vedou na booking.com. Ten je používá zejména k tomu, abyste při případné návštěvě webu booking.com dostali nabídku ubytování přizpůsobenou vašemu předchozímu vyhledávání a také nesou náš affiliate odkaz (když si objednáte ubytování, my dostaneme nějakou malou provizi na provoz těchto stránek).
Omlouváme se za tento zbytečný a obtěžující rámeček, k němuž nás nutí předpisy EU. My víme, že víte, co jsou cookies, ale my vás o tom musíme stejně informovat, jinak dostaneme pokutu...
Druhá půlka článku z Dublinu. Tentokrát o nakupování, vzdělání a také o ukradeném a znovunalezeném ceremoniálním žezle.
Navštívili jsme Dublin. Ano, člověk už skoro nevěřil, letenky byly vždycky o dost dražší než do Londýna a navíc máme Londýn radši, i když jsme Dublin nikdy neviděli. Nakonec jsme nenechali nic náhodě, letenky koupili včas a za cenu tří running sushi vyrazili směr Dublin. A jsa poučeni z minulých nezdarů, kdy jsme často podpálili odhad času a pak zjistili, že výlet končí aniž jsme pořádně vystrčili paty z hotelu, vyrazili jsme hned na šest dní.