A ještě jednou Londýn (možná přijde i Harry Potter)

[Cola-Cola] London Eye (Millenium Wheel)

Londýnské oko, jedno z nejvyšších vyhlídkových kol na světě (do roku 2006 nejvyšší) ční svými 135 metry nad Temží a do roku 1999 to bylo vlastně nejvyšší místo, ze kterého jste se mohli rozhlédnout po celém centrálním Londýně. Časem jej zastínil The Shard, o kterém byla řeč minule, multifunkční budova vypadající jako skleněný špičatý krystal, jehož vyhlídka je ve dvojnásobné výšce. Zde ovšem platí, že méně je někdy více a pohled z nižší výšky Oka oceníte, protože jsou jednotlivé památky lépe vidět. Jedna otáčka kola trvá přibližně půl hodiny a prosklené panoramatické kapsle umožní výhled na celý centrální Londýn.

Jste-li v Londýně, nesmíte Oko rozhodně minout navzdory tomu, že investice do projížďky není malá. Nejméně činí necelých 20 liber. Doporučuji si připlatit za Fast Track, který sice stojí přes 28 liber (1.100,- korun jako The Shard), ale půjdete na řadu prakticky hned. Se standardním lístkem si vystojíte frontu, která může trvat v řádu hodin a těch ušetřených 250 korun pak nestojí za to.

Navzdory těmto cenám a velké popularitě je ovšem kolo trvale ztrátové a dluhy se pohybují v řádu desítek milionů liber. I proto je závislé také na sponzorech, kteří jej vždycky na nějakou dobu vytáhnou z průšvihu se splácením úvěrů a v důsledku toho zní jeho oficiální název od roku 2015 Coca-Cola London Eye. Zajímavostí je, že části kola byly vyráběny v několika evropských zemích včetně České republiky. Hlavní hřídel o délce 25 metrů a několik dalších litých ocelových částí, které nesou tohoto 1.700tunového drobečka, odlila společnost Škoda.

Nejbližší stanicí metra je Waterloo a ke kolu je to kousek přes Jubilee Gardens. Hned vedle Londýnského oka jsou další lákavé atrakce - London Aquarium, London Dungeon, Shrek a další.

Jestliže sem zavítáte koncem listopadu nebo v prosinci, je možné si každoročně zabruslit letošek nevyjímaje (necelých 10 liber) a vstupné na kluziště se dá koupit společně s Okem. Také se jen pár kroků od kola konají každoročně menší vánoční trhy, které končí na Štědrý den večer. Budete-li je hledat po internetu, jde o Southbank Centre Christmas Market.

Houses of Parliament (Westminsterský palác)

Palace of Westminster, malý čtyřpatrový domeček o 1.100 místnostech, je sídlem obou komor Parlamentu Spojeného království. Původně zde stála už lehce po roce 1000 královská rezidence a Westminster je vlastně zkomolenina West Monastery, tedy západní klášter. Předchůdce nynějšího parlamentu se zde sešel již v roce 1295 a od té doby se tu konala téměř všechna jednání parlamentu, ačkoli se tak dělo vlastně v králově baráku, který tady v té době stále ještě bydlel. Po roce 1529, kdy palác vyhořel (ve středověkém Londýně vůbec nějak často hořelo) se král odstěhoval raději jinam a riziku příštího požáru tak byl vystaven pouze parlament a soudní dvůr. V roce 1834 k němu skutečně došlo a v průběhu dalších dvou desetiletí byl na původním místě postaven palác nový, nyní už mnohem lépe vyhovující potřebám parlamentu. V původním paláci totiž speciální jednací místnosti nebyly a jednání probíhala v různých sálech, občas dokonce i v budovách přilehlého Westminsterského opatství. Během války palác nevyhořel, ale byl vybombardován a několik let trvala jeho oprava.

Nad severozápadní částí paláce, přímo naproti výlezu ze stanice metra Westminster, se nachází téměř stometrová věž Elisabeth Tower, kterou všichni nazýváme nesprávně Big Ben. Big Ben je pouze název největšího z pěti zvonů, které jsou ve věži umístěny. Přesto se časem název vžil pro celou věž. Zde je potřeba počítat s točitým schodištěm o 334 schodech a odměnou je vyhlídka na město z 62 metrů. Vzhledem k malé kapacitě je striktně limitován počet návštěvníků za rok, lze ji zařídit výhradně přes svého lokálního poslance (cizinci se tedy na věž nedostanou) a je vybookováno nejméně na půl roku dopředu.

Naopak Westminsterský palác za určitých podmínek navštívit lze. Britové tak mohou učinit i během jednání parlamentu a sledovat probíhající slovní přestřelky svých MP (poslanců) a Lordů, ostatní si mohou koupit vstupenku na některé dny, kdy neprobíhá jednání (jsou přesně vypsány na webu Parlamentu). Běžné stojí 25 liber na osobu a dají se objednat i speciální včetně odpoledního čajového dýchánku. Rezervace musí být provedena dopředu a je třeba počítat se zdržením bezpečnostní kontrolou až 45 minut. Do budovy je zakázáno vnášet některé předměty a pokud si vzpomenete, jak jste směli a naopak nesměli být vybaveni do letadla, podmínky jsou velmi podobné a prohlídka probíhá stejně. Pokud se občan obrátí na svého lokálního poslance, aby mu zajistil prohlídku on, je zdarma, a to jak prohlídka paláce, tak prohlídka Big Benu.

Poté, co se na Parlament podíváte z londýnského Oka, stačí pouze přejít most, případně nejbližší stanicí metra je Westminster a vylezete přímo naproti Big Benu.

Warner Bros. Studio Tour (Harry Potter)

Pojďme na chvíli opustit Londýn a zajeďme se podívat několik kilometrů za město do Leavesdenu. Zde se nachází osmdesátihektarový areál studií Warner Brothers, kde se mimo jiné točila celá série filmů o Harrym Potterovi. Warneři měli dobrý nápad a z rekvizit a kulis, které by normálně skončily v depozitářích a na skládce, udělali trvalou výstavu, věnující se této sérii filmů.

Většina prohlídky se odehrává v interiéru, ale část také venku. Vidět tu lze Příčnou ulici (a projít), všechny rekvizity, masky, šaty a modely, jednotlivé místnosti, třípatrový autobus, dům v Zobí ulici, všechny postavy, projít křivým mostem a jako zlatý hřeb programu si prohlédnout model Bradavic v měřítku 1:24, na kterém se natáčely všechny exteriérové záběry, v nichž jsou Bradavice jako celek. Od jara 2015 přibylo celé nástupiště 9 3/4 včetně Bradavického expresu o rozloze skoro 2.000 metrů čtverečních. V zimě každoročně podlehnou některé exponáty v rámci slavnosti Hogwarts in the Snow (Bradavice v zimě) změně na zimní atmosféru. Například model Bradavic je od listopadu do ledna zasněžený a vypadá úchvatně.

Vstupenka pro dospěláka stojí 33 liber, je třeba si ji rezervovat po internetu předem a lze si ji pak vyzvednout v kiosku přímo ve studiích. Dají se koupit i lístky včetně transferu z centra Londýna, které stojí 63 liber (pro některé vybrané odpolední časy 50 liber). Jestli chcete nějakou tu libru ušetřit, zvolte následující variantu dopravy vlakem a kyvadlovým autobusem.

Jelikož areál je z centra Londýna vzdálen skoro 30 kilometrů, je třeba počítat s časem na cestu a také nějakými extra výdaji. Jede se vlakem na Watford Junction a následně autobusem, který jezdí přímo pro Warner Bros. Studios. Je třeba mít na paměti, že vlaky v Británii fungují jinak než u nás. Jsou čisté, jezdí včas, je tam WiFi, ale také jsou za výrazně jiné ceny než v ČR. Například zmiňovanou trasu Euston – Watford Junction lze absolvovat různými způsoby a za různé peníze. Nejlevnější je použít Overground, což je vlak, který patří pod londýnskou dopravu a dá se zaplatit Oyster kartou. Když člověk netrvá na tom, že musí jet ve špičce, stojí jeden směr 4.90 libry, celkem tedy méně než 10 liber za jednoho tam a zpět. Stačí si k paušálu, který turisté obvykle na Oyster kartě mají, přihodit v automatu nebo na pokladně 10 liber a ty se postupně odečtou, jak člověk prochází vlakovými turnikety. Z Watford Junction do Leavesdenu jezdí kyvadlová doprava studia každých 20 minut a přijde na 2 libry za zpáteční jízdenku. Je doporučeno být na zastávce alespoň 45 minut před rezervovaným časem vstupu.

Na Watford Junction se dáte od východu z nádraží asi 100 metrů doleva na autobusové nádraží a je to hned první zastávka u telefonní budky. Není nijak zřetelně označena, ovšem nebojte se. Až přijede autobus, mezi všemi ostatními jej určitě nepřehlédnete.

Čas čekání na vstup si můžete zkrátit návštěvou obchodu se suvenýry, ale nakupujte až při odchodu, nebudete se s tím muset tahat. Prohlídka je poměrně dlouhá, je možné zde libovolně fotit a natáčet (s výjimkou zelených ploch) a budou se vám hodit volné ruce. Třeba na to, abyste se proletěli na koštěti. V obchodě je všechno. Pláště, svetry, šály, kulaté brejličky, kouzelné hůlky, šperky, knihy a dokonce si můžete koupit Nimbus 2000. Připravte si ovšem slušné kapesné.

Les Misérables

Jste v Londýně a neměli byste litovat peněz na návštěvu nejúspěšnějšího muzikálu všech dob Les Misérables (Bídníci), který tu hrají již 30 let. U nás byl poprvé hrán v pražském Divadle na Vinohradech na počátku 90. let a od té doby byl sice několikrát obnoven, ale bohužel v nepříliš dobré kvalitě. To Sir Cameron Mackintosh, producent tohoto a několika dalších muzikálů, dbá na to, aby v jeho představeních hráli jen špičkoví herci a zpěváci. Neváhá přivézt nejlepší dostupné lidi z celého světa. A stejně tak neváhá představení v Londýně na dlouhé období přerušit, aby jej mohl odehrát na Broadwayi ve stejně kvalitním obsazení. A naopak. Jestliže jste měli možnost vidět alespoň záznam z koncertu k 25. výročí Bídníků nebo 25. výročí Fantoma opery, víte, o čem je řeč.

Bídníci se dlouhodobě hrají v Queens Theatre na 51 Shaftesbury Avenue (roh s Wardour St) nedaleko Soho. Nejbližší metro je Picadilly Circus. Lístky jsou v rozmezí 37 až 100 liber a jestli mohu doporučit, kupte si ten prémiový (82 nebo 100 liber). Není to malá suma, ale ten zážitek za to stojí. Britové vědí, co si mají říct za zábavu, ale také kvalita v tomto případě odpovídá. Český lístek na Bídníky stojí maximálně 800 korun (20 liber), ale provedení je tak nějak bídné. Vstupenky se bookují přes internet, ale je možné je následně vyzvednout v kiosku přímo v divadle (pravá část vstupu do divadla, zmatek jako blázen).

The British museum

Pojďme se přesunout zpět k atrakcím, které jsou sice konvenčnější než muzikál či Harry Potter, ale jsou zdarma. V Londýně je zdarma vstup do všech státních muzeí a galerií. Sice je v každém z nich kasička na drobný příspěvek, jehož výše je obvykle navržena (např. National Gallery doporučuje 5 liber), ale nikdo se neurazí, pokud se rozhodnete nesponzorovat nebo si pouze koupit nějaký suvenýr.

The British Museum bylo založeno v roce 1753 především ze sbírek Sira Hanse Sloana, které ve své době představovaly 71.000 předmětů (několik desítek tisíc knih, rukopisy, kresby) a za dvě a půl století se nafouklo do neuvěřitelných rozměrů a množství exponátů (233 milionů kusů, pokud započítáme i 150 milionů knih v The British Library). Většinu nynějších sbírek tvoří předměty, které Britové nakradli všude po světě a u mnoha z nich tlačí původní země, že je chtějí zpátky. Zejména Řecko, Nigérie, Etiopie, Čína, Arménie a samozřejmě Egypt, který chce vrátit Rosettskou desku, jeden z největších taháků muzea. Muzeum odmítá exponáty vydat s tím, že by to jednak „vyprázdnilo nejen Britské muzeum, ale všechna skvělá muzea po světě” a navíc zákon o Britském muzeu zakazuje, aby exponát opustil sbírku, do níž byl jednou přijat. Navzdory tomu však třeba Austrálie uspěla a po dvacetiletém lítém boji bylo do Tasmánie vráceno několik ostatků domorodých obyvatel.

Ačkoli je v této budově umístěno 13 milionů exponátů, vystaven je pouhý zlomek, přibližně 50 tisíc věcí ve 100 místnostech. Odpadli jsme po prvních čtyřech, které nám zabraly asi dvě hodiny a to jsme je neprocházeli nijak poctivě. Budete-li chtít projít celé muzeum, musíte počítat s více než 3 kilometry dlouhou procházkou, po celkem 92 tisících čtverečních metrech výstavní plochy (teď mě napadá, že je to například 2.000 těch malých bytů 2+kk, ve kterých žije polovina Čechů). To všechno dělá z Britského muzea jedno z největších muzeí na světě.

Muzeum se nachází na Great Russel St a nejbližší stanicí metra je buď Holborn nebo Tottenham Court, podle toho, co vám sedí lépe. Jsou zhruba stejně daleko. Vstupné do muzea je zdarma.

The National Gallery

Obrazárna The National Gallery se nachází na Trafalgar Square, přímo u stanice metra Charing Cross. Než vejdete do galerie skrz buskery představující živé sochy mistra Jódy a dalších, všimněte si na náměstí sloupu s pomníkem admirála Horatio Nelsona, toho chlapa, co porazil Napoleona v bitvě u Trafalgaru a zachránil tak Brity před invazí z jeho strany. Ačkoli u Trafagaru zemřel přímo na lodi, zprávu o vítězství mu stihli předat. Je to britský národní hrdina, ačkoli i nyní vás budou jistě někteří přesvědčovat, že za celé vítězství mohou spíše krkavci z Toweru.

V galerii najdete mnohá díla velkých světových umělců - od Tiziana, Van Dycka, Rubense, Rembrandta, přes ty dva zlobivce, co si lidi pořád pletou, Moneta a Maneta až po Raphaela, van Gogha, Botticelliho, Leonarda da Vinci a další. Na stránkách galerie najdete mimo jiné 30 obrazů, které musíte vidět. Galerie je obrovská a není žádným překvapením, když na pohodlných sedačkách rozmístěných po celém objektu, uvidíte klimbat starší i mladší návštěvníky, aby po nějaké době opět vyrazili vstříc dalším obrazům z 2300 vystavených. Ročně galerie přivítá notně přes 4 miliony lidí a to z ní po Louvre a třech britských muzeích dělá páté nejnavštěvovanější muzeum světa. Historie sahá do roku 1824, kdy byla zakoupena první sbírka 38 obrazů, nejstarší obraz je z roku 1250 a nejmladší 1900. Ty novější je možné nalézt v Tate Modern. Výhradně britstí umělci jsou k vidění v Tate Britain.

Jak je dobrým zvykem prakticky v celé Británii, co patří národu, je návštěvníkům k dispozici zdarma. Vstupné do galerie je tedy zadarmo, ale pokud vás sbírky osloví a budete chtít galerii podpořit, jsou u vchodu boxy na malé příspěvky, kam můžete hodit pár mincí nebo menší bankovku. Značnou výhodou vstupu zdarma je, že si můžete prohlédnout část expozice a pak se kdykoli vrátit a nemusíte se tak zničit první den návštěvy Londýna hned v prvním baráku, který potkáte. Byli jsme v Londýně jedenáctkrát a myslím, že jsme doposud pořádně neviděli ani polovinu všech vystavených maleb.