Pompeje - největší katastrofa (2)1. století
vytvořil: Roman A. Masaryk
Je 24. října 79* a obyvatelé Pompejí jsou ve víru oslav boha ohně a sopky. Kolem poledne Vulkánovi došla trpělivost a oslavy předčasně ukončil. Všichni měli za to, že je sopka vyhaslá, a nikterak je neznepokojil fakt, že před několika týdny vyschly ve městě všechny studny a stále častěji byly cítit otřesy. Kolem poledne došlo k masívní erupci a na město se snesla první várka popela. Plinius mladší pozoruje Vesuv s otevřenými ústy a sleduje kráter, z něhož se vyvalil plamen následovaný mrakem, který změnil den v noc.
Ačkoli si určité škody na životech připsala snaha o evakuaci města a také některé bortící se budovy, do dalšího dne se většina obyvatel probudila ve městě sice zasypaném popelem, ale stále naživu. V půl osmé ráno se ovšem městem přehnala vlna horkých sopečných plynů a popela a během půl minuty pohřbila vše živé. Lidé stihli většinou zemřít dříve, než dopadli na zem. Při archeologických vykopávkách byly nalezeny v popelu “kapsy” s lidskými pozůstatky a jeden z archeologů přišel z nápadem je vylít sádrou a získat tak odlitky těl v poloze, v níž v okamžiku smrti zůstala. Tyto “sochy” je možné si prohlédnout nedaleko vstupu do Pompejí (zevnitř samozřejmě, v Itálii se nic zadarmo nedává).
Během jedné půlminuty tak tehdy zahynulo deset tisíc obyvatel města. Záchranáři začali pracovat prakticky ihned, ale nacházeli pouze mrtvá těla. Pompeje nebyly jediným místem, které tehdy Vesuv pohřbil, ale z tria Herkulaneum, Stabie, Pompeje, jsou jistě nejznámější. A jsou natolik velké, že existence kombinovaných vstupenek na všechna místa je naprosto zbytečná.
Pompeje byly znovu objeveny až v roce 1748 a od té doby víceméně kompletně odkryty. Prudká vlna horkých jedovatých plynů následovaná tunami popela město prakticky ihned zakonzervovala a při vykopávkách bylo zjištěno, že většina domů je překvapivě zachovalá. A jelikož město neprošlo žádným dalším vývojem, ukazuje přesně, jak fungovalo v dobách svého rozmachu. To z Pompejí utvořilo unikát, ukázku římského města s jeho pravidelnými ulicemi, zachovalými mozaikami a domy či sbírkou erotických fresek.
Ačkoli je město od roku 1997 na seznamu památek UNESCO, bylo dlouho provozováno bez jakékoli údržby. Poté, co se zřítily nějaké domy, byl učiněn odhad na opravy a při pohledu na astronomickou cifru přesahující 300 milionů dolarů bylo zvoleno “italštější” řešení - většina objektů ve městě byla pro návštěvníky uzavřena. Nemějte ovšem strach, budete mít Pompejí až po krk, zvlášť ve zdejším horkém podnebí (vezměte si s sebou láhev vody na pití, je to důležité). Budete se pohybovat na ploše přibližně 500x1000 metrů a jestliže budete chtít vidět všechny otevřené zajímavosti včetně amfiteátru, nachodíte zhruba 4 až 5 kilometrů podle toho, jak poctiví budete.
Mezi stovkami domů, z nichž jeden je jako druhý, vybočuje poměrně velké množství staveb, které je vhodné při návštěvě neminout. Snadno najdete Fórum, velké prostranství, na němž se lidé scházeli při důležitých událostech, zbytky baziliky, či Velké divadlo. Pokuste se ve městě najít dvoupatrový bordel Lunapare, kde je 10 místností s kamennými lůžky a freskami s erotickými motivy. Dále nepřehlédněte obrovský přes 2000 metrů čtverečních velký Faunův dům, který dá nahlédnout do života tehdejších nejbohatších obyvatel města. Lázně patří ke každému římskému městu té doby a proto je najdete i v Pompejích.
Vstupenka do města stojí 15 EUR a jak už bylo uvedeno, existuje i kombinovaná za 18 EUR, která zajistí vstup ještě do Oplontis a Boscoreale, ale poutníkovi vyčerpanému nekonečnou návštěvou Pompejí tato místa nedokážou nabídnout nic, co by jej v tomto stavu k návštěvě pohnulo. Samy Pompeje zaberou nejméně několik hodin (a sám provozovatel tvrdí, že navštívit je poctivě může trvat až pět dní a nabízí na stránkách různé tipy a itineráře v závislosti na čase, který chcete návštěvě věnovat). Za poplatek se dá půjčit také audioprůvodce. A pozor - v Pompejích nejsou dovolena zavazadla nad určité rozměry, ale je možné je bezplatně svěřit šatně u vstupu.
A teď ještě vysvětlit, proč jsem psal, že se jedná o největší katastrofu 21. století. Ne, to není překlep. Vesuv je stále aktivní a poslední erupce byla v roce 1944 (mimochodem zničila sedačkovou lanovku na Vesuv, takže nyní je třeba dojít na vrchol pěšky). Není otázkou, zda přijde další erupce, otázkou zůstává pouze kdy, přičemž varování ze strany seizmologů již přišlo. Pod Vesuvem leží mimo jiné Neapol, město, které je po započítání všech předměstí sedmým nejlidnatějším městem Evropy s celkovými téměř 6 miliony lidí. Byl zpracován plán, který počítá s evakuací až 700 tisíc lidí z nejohroženějších oblastí.
* Datování události je trochu ve hvězdách. Podle Plinia mladšího došlo k události 24. srpna, nicméně tento údaj není obsažen ve všech rukopisech a není tak možné ověřit, zda je skutečně pravý. Naopak další zkoumání meteorologických vlivů a archeologických nálezů naznačuje, že k výbuchu došlo spíše v říjnu, ba dokonce možná až v listopadu 79.
Fotografie jsou tentokrát z našich starších archívů.